logo_interquality
Zaregistrovat se | | 22. září 2017 |
  Hledat
ČLÁNKY, RECENZE KNIH
Celý článek
LEAN SIX SIGMA

Autor: Ivan Miller

Combining Six Sigma Quality with Lean Speed

„Kniha ukazuje, jak se metody Six Sigma a Lean vzájemně doplňují a posilují. Kniha rovněž poskytuje podrobný plán implementace, abyste mohli významných výsledků dosáhnout už za jediný rok“.

Tolik citát z knihy Michaela George, zakladatele a ředitele poradenské firmy George Group. Myšlenka spojit iniciativu Six Sigma s iniciativou Lean je pak zdůvodněna těmito argumenty:
  • Lean nedokáže dostat proces do řízeného (stabilního) stavu
  • Six Sigma nedokáže dramaticky zvýšit rychlost procesu nebo snížit objem investovaného kapitálu.

Pro podnik, který se rozhodl vložit úsilí do jediné manažerské iniciativy je to myšlenka lákavá. Dříve nebo později se jako téma projektu Six Sigma objeví třeba „snížení průběžné doby výroby na lince xy“. Nástroje, které jsme naučili naše Green Belty a Black Belty se najednou ukážou jako zoufale irelevantní. Anebo naopak – vsadili jsme na kartu Lean a najednou máme jakousi mašinu, která kromě spousty dat chrlí ještě hromady špatných výrobků. Tady nám zase moc nepomůže Poka-Yoke, jakožto univerzální pilulka z kapsáře Lean. (Musíme ale připomenout, že je nemálo podniků, které rozjedou postupně třeba deset různých iniciativ, každý kdo umí číst a počítat je v několika týmech a s nastalým chaosem jsou všichni spokojeni).
Autor knihy předkládá přesvědčivé argumenty, které ukazují na omezenost potenciálu samotného Six Sigma či samotného Lean a volá po holistickém pohledu, zaměřeném na zvyšování tržní hodnoty podniku. Právě proto, argumentuje George, musí implementaci Lean Six Sigma řídit někdo, komu na zvyšování tržní hodnoty podniku záleží. Je zřejmé, že takovou motivaci mají vrcholoví manažeři podniku. Směrem dolů v hierarchii podniku nabývají na stále větším významu měřítka odvozená.


Mnoho prostoru je v knize věnováno otázkám implementace. Zapojení managementu, plán implementace, návrh školení a výběr kandidátů i projektů jsou silnou stránkou autora, který má za sebou bezpočet implementací i reálnou zkušenost vrcholového manažera. Autorovi proto nelze vyčítat, že klasickým nástrojům Six Sigma věnuje jen několik stránek v rámci výkladu DMAIC. O těchto nástrojích vyšly stohy dobrých (i špatných) knih jiných autorů.


Trochu problém vyvolává kniha svou mnohomluvností. To, že je neustále propagován přístup jediné poradenské firmy, nás nepřekvapí. Zarážející jsou jiné pasáže, například:
„Pokud nějaký dodavatel dodává například jednou denně, bude potřebovat 1000 čtverečních stop skladovacího prostoru. … Pokud se dodavatel rozhodne dodávat dvakrát denně, bude potřebovat prostoru jen polovinu, pokud čtyřikrát tak čtvrtinu. V prostředí Lean mohou někteří výrobci požadovat dodávky materiálu až dvacetkrát denně. … To uvolní mnoho místa pro činnosti přidávající hodnotu namísto nákladů spojených se skladováním.“


Je pravda, že se autor pasáže o dva odstavce dále zabývá i otázkou přepravních nákladů, ale celkově z celé knihy cítíme silný tlak na použití „předvařených“ řešení. Ta mohou být v některých případech skutečně účinná, v jiných se mohou ukázat jako dětinsky naivní. Důvod je zřejmý – autor se v oblasti plánování a řízení výroby, logistických řetězců a podnikových financí neopírá o žádnou konzistentní, jednotící teorii. Nejvíce je to patrné v pasážích věnovaných plánování a řízení výroby. Autorovi je jasné, že Kanban se nehodí vždy a všude. Jak ale skloubit zásady Lean a třeba systémy pokročilého plánování výroby (APS)? Výsledek je zmatený.


Na mnoha místech se autor zmiňuje o malém počtu míst, která mají v celém „hodnotovém“ či „časovém“ řetězci velký vliv. Jinde zase uvažuje o tom, že jedinou odpovědí na nepřesnost předpovědí prodeje je zvýšení flexibility výroby a zmenšení rozpracovanosti. To všechno jsou nadějné začátky, z nichž autor nedokáže udělat obecně platné závěry.
V posledních letech vidíme snahy postavit plánování a řízení provozu (tedy nikoli jen výroby, ale i poskytování služeb) na robustní teoretický základ. Takovou snahou je třeba „Factory Physics“, myšlenkový směr, prosazovaný profesory Wallacem Hoppem a Markem Spearmanem. Doufejme, že se brzy dočkáme knihy na podobné téma, která bude méně „fandit“ a více analyzovat.


Written By: host
Publikováno dne: 23.1.2008
Počet shlédnutí: 6301

Návrat